jak na chov

Úvodní stránka > jak na chov

JAK NA CHOV TROPICKÝCH BROUKŮ - how to breed

sorry, but the how to breed is only in Czech

Zde jsem vám sepsal velmi stručný návod na chov zlatohlávků a nosorožíků, později možná přidám i chov roháčů, ty jsem ale dosud nechoval, tudíž s nimi nemám zkušenosti.

tento návod obsahuje 4 kapitoly:

1. CHOV ZLATOHLÁVKŮ
2. CHOV NOSOROŽÍKŮ
3. OBECNÁ ČÁST (jak vytvořit insektárium, substrát atd...)
4. FOTOGRAFICKÁ ČÁST

1. CHOV ZLATOHLÁVKŮ

VAJÍČKA (platí i pro nosorožíky)

Po spáření samice naklade vajíčka, ty jsou od čiře bílé po téměř žlutou, jsou od kulatých (Megalorrhina) po šišaté, mají různou velikost, od milimetru a u nosorožíků i půl centimetru (pokud jsou čerstvě nakladená) a také mají různě dlouhou inkubační dobu od dvou týdnů po 18 týdnů (Dynastes granti) u vajíček musíme hlídat vlhkost, která by neměla kolísat. Máme na výběr jak s nimi naložíme, buď je necháme po celou inkubační dobu v teráriu - což je lepší pro druhy s dlouhou inkubační dobou, nebo je vybereme a dáme do krabiček (viz foto dole) což je lepší a praktičtější ale provádím to pouze u druhů u kterých nejsou vajíčka silně náchylná na kolísání teploty a vlhkosti, navíc údajně samice vydá s vajíčkem i jakýsi signál pro ostatní samice, aby už na daném místě nekladly a čím víc tedy bude vajec, tím méně prostoru pro další vajíčka.

LARVY

Po vylíhnutí mají larvy asi 0,2-1cm, larvám v insaru L1 stačí filmová krabička, jakmile přejde larva do L2 tak by jsme ji měli přemístit do krabičky o objemu 200ml, ve které menší druhy vydrží už do konce vývoje (Pachnoda), L3 větších druhů (Chelorrhina, Mecynorrhina) dáme do krabičky o objemu alespoň 500ml, ty největší, například goliáše pak do ještě větších. Larvy se vyvíjejí v čisté bukodubové mleté hrabance, některé druhy však potřebují i jiné přísady (např. trouch nebo kompost). O larvy se staráme v podstatě jen tak, že jim roztřikovačem navlhčíme substrát a jakmile je substrát z většiny spotřebovaný, vyměníne ho za čerství. Můžeme je taky přikrmovat, například salátem, zelím nebo jablkem ovšem musíme zbytky včas odstranit, nebo by se v nich rozmnožily roztoči, to uděláme do cca 2 týdnů od toho co jsme jim tam příkrm dali. Přikrmování má 2 výhody, larvy pomaleji spotřebovávají substrát a velikost imag je pak větší. Pozor, nedávejte příkrm larvám, které jsou velmi náchylné na roztoče (Amaurodes). Teplota stačí i 19°C ideální je kolem 23°C

KOKON

Na konci larválního vývoje larva přestane přijímat potravu, vyhledá si si vhodné místečko a vytvoří si kolem sebe kokon z vlastních výměšků a udusaným substrátem. Kokon již nepřivlhčujeme, můžeme také otevřít krabičku s kokonem. Asi za 10 dní se larva svlékne v kuklu, ta se vyvíjí asi 1,5 měsíce a ta se pak svlékne v imago (dospělí jedinec), brouk ještě počká pár dní než mu stvrdne chitin a hotový brouk pak prorazí stěnu kokonu a vyleze ven.

IMAGO

Imága se většinou páří hned nebo pár dní po vylíhnutí. Krmíme je sladkým ovocem (banán), může být přídavek medu nebo piva. Zlatohlávci jsou brouci s denní aktivitou, běhat po insekráriu je ovšem můžeme zahlédnout i v noci. Teplota záleží na druhu, obecně však platí 22-28°C, pokud brouky chováme při 30°C a víc, zkracuje jim to život, pokud je chováme při asi 20°C tak nejsou tak aktivní ale mohou se dožít více, v mém chovu se dožila samička mecynorrhina ugandensis 5 měsíců a 11 dní, přitom se tento druh dožívá maximálně 4 měsíců. Brouci by měli mít alespoň 10 hodin světla denně, tudíž by jsme jim alespoň v zimě měli přisvětlovat.

2. CHOV NOSOROŽÍKŮ

LARVY

Larvy nosorožíků mají často velmi dlouhé ochlupení - L1 se často špatně hledá v teráriu a také se u L3 špatně rozpoznává pohlaví. Larvy potřebují o něco větší vlhko než zlatohlávci. Jinak je chov larev nosorožíků shodný s chovem larev zlatohlávků. Velikost larev u menších nosorožíků (Xylotrupes) je shodná s larvami zlatohlávků ovšem u velkých nosorožíků může mít L1 4cm a L3 až 20cm (Megasoma).

KOKON

Kokon nosorožíků (i roháčů) je o něco odlišný od kokonu zlatohlávků. Nosorožíci si kokon nezpevňují vlastními výměšky, ale jen kolem sebe udusají substrát, to většinou dělají u stěny krabičky. Může se stát že se larva zakuklí jen tak volně v substrátu, aniž by kolem sebe něco udělala. Larvy nosorožíků nejsou tak náchylné na vyndání z kokonu, můžeme klidně vyndat kuklu z kokonu a na ruce se na ní podívat, pokud ji opatrně vložíme zpátky ve stejné poloze, nemělo by se jí nic stát, pokud by jsme vyndali kuklu zlatohlávka, pravděpodobně by nepřežila. Ovšem já se takhle dívám na kukly jen když se zakuklí volně v substrátu a ne u stěny, nejlepší je když ji necháme v klidu vyvíjet. Nenechme se zmást pohlavím u kukly, samice má ve stádium kukly malý růžek vyčnívající z hlavy, který později zmizí (viz foto dole).

IMAGO

Po asi 2 měsících vyleze imago, imaga jsou ovšem po vylíhnutí ještě neaktivní, zahrabou se tedy do substrátu a nevylézají, to trvá jen chvíli ale u některých druhů (Dynastes tityus) i 3 měsíce. Chov imag nosorožíků je shodný se zlatohlávky, jen jim nemusíme přisvětlovat, protože se jedná o brouky s noční aktivitou.

3. OBECNÁ ČÁST

INSEKTÁRIUM

Insektárium je buď skleněá nebo plastová nádoba s víkem a s větráním. Základ insektária (terária) je samozřejmě substrát, podrobný popis substrátu najdete v dalším článku. Vrstva substrátu je u menších druhů i jen 7cm (Pachnoda), u středně velkých (Xylotrupes, Mecynorrhina) je to 10-15cm a u velkých druhů (Megasoma, Dynastes, Goliathus, Chalcosoma) je to 20-25cm. Velikost insektária záleží také na velikosti druhu, nejmenším stačí 20x20x20 a největším 50x60x50 (šířka x výška x hloubka). Na substrát dáme kůru proti prosichání a aby se brouk mohl svépomocí zvednout, když leží na krovkách a na kůru větve na lezení a přidáme krmnou misku. Pak už stačí jen vpustit brouky.

SUBSTRÁT

Substrát se skládá z bukodubové mleté hrabanky a různých dalších přísad, většině zlatohlávků stačí jen čistá hrabanka, většina nosorožíků požaduje substrát a trouch v poměru 1:1, některé druhy vyžadují ještě další speciality jako je například kompost, vše záleží na daném druhu. Substrát vytvoříme následovně: zajdeme do lesa s taškou, najdeme si místo kde je hodně napadeného listí, odhrneme nově spadené listí a vybereme to ztrouchnivělé, staré listí. Listí pak nameleme v mixerů či nějakém zahradním nářadí a substrát je v podstatě hotov.

BEETLE JELLY

Beetle jelly je v japonsku vyráběné speciální želé (viz foto dole), dá se sehnat ve třech hlavních příchutích - banán, mléko, medo-banán, ke mě se dostaly dva druhy jelly, nejspíše jiné recepty, první je v vroubkovatý kelímku, to bylo u mne velmi úspěšné ale druhé už tak úspěšné nebylo, jelly mi v chovu nejlépe jedí Mecynorrhiny, Chelorrhiny, Eudicelle a Megalorrhiny, zato pachnody ho téměř odmítaly. Výhoda jelly je že vydrží až 2 týdny a samice po něm údajně více kladou vajíčka.

BROUČÍ SMĚSKY

Při vytváření broučích pokrmů můžeme použít i trochu fantazie, mě se osvědčil tento recept: Beetle jelly, banán, med a pivo, všechny tyto přísady smícháme a máme z toho směsku, kterou mi brouci dobře jedli (viz foto dole)

NEJ BROUCI

Každého chovatele občas napadne, jací chovní brouci jsou nejkrásnější, největší, nejmenší atd... . O nejkrásnějším chovném broukovi se můžeme jen dohadovat, záleží na vkusu chovatele, každopádně mezi nejkrásnější patří tito brouci: Goliathus goliathus, Mecynorrhina oberthueri, Chalcosoma atlas, Megasoma elephas, Dynastes hercules, Dynastes tityus atd... U nejdelších brouků to tak sporné není, největším je určitě Dynastes hercules (až 19cm), 2. Megasoma elephas (až 14cm), 3. Megasoma acteon a Chalcosoma atlas (až 13cm) přičemž Dynastes hercules je 2. nejdelší brouk na světě - největší oficiální brouk na světě Titanus giganteus má s tykadly až 22cm, ovšem největší doložený exponát má 16.7cm, délka 22cm tedy není doložená, je tedy možné že Dynastes hercules je i zároveň nejdelším broukem na světě, jeho 19cm jsou totiž doložené. Megasoma elephas je asi 4. nejdelší brouk na světě, pokud nepočítáme druhy Xyxuthrus heyrovskyi a Xyxuthrus heros (až 15 cm) ,tyto druhy jsou pravděpodobně vyhynulé.

CENY BROUKŮ

Cenu brouků nejvíce ovlivňuje vzácnost druhu v chovech a tu zase z části ovlivňuje jak je druh těžký na chov a kolik kladou samičky vajíček. Z velmi vzácného a drahého druhu, se může ovšem brzy stát poměrně levný a hojný druh, příkladem je druh Xylotrupes gilleti v českých chovech - jeden chovatel, v listopadu 2009 nabídl L3 tohoto druhu cca za 150Kč/ks, několik lidí si je koupilo a odchovalo, druh začal být čím dál tím víc hojnější a jeho cena klesala, dnes je běžná cena L3 50Kč/ks, tedy třetina původní ceny. Dalo by se tomu říct "chovatelská inflace". Některé druhy si ovšem vzácnost udržují, například Dynastes granti, naopak mezi nejlevnější druhy brouků patří Eudicella smithi. Tabulku průměrných cen brouků, kterou teprve ještě tvořím, najdete ZDE.